Fediverse je možná hrob komerčním sociálním sítím. Tohle je příběh mého sblížení s Claude a vytvoření vlastní aplikace pro publikování na sociálních sítích.
Můj vztah ke komerčním sociálním sítím asi znáte, psal jsem o tom už vícekrát – A, B, a C. Neustálé problém s publikováním Proto jsem jako publikační alternativu pro mé fotografie aktů založil vlastní sociální síť na technologii Pixelfed, kterou jsem nazval Fotofestival.eu.
Fediverse vzniklo bez centrálního řízení
Fediverse pro běžného člověka funguje jako obří sdílená sociální síť bez jediného pána: vyberete si jeden server – třeba Mastodon pro krátké příspěvky – zaregistrujete se tam zdarma a máte účet s adresou jako @vasenick@server.cz. Od té chvíle můžete sledovat lidi, lajkovat, komentovat nebo odpovídat komukoli kdekoliv ve fediverse, i když jsou na úplně jiném serveru nebo platformě, například Pixelfed pro fotky nebo PeerTube pro videa – všechno to probíhá plynule jako na jedné síti díky společnému „jazyku“ ActivityPub.
Když někdo z jiného serveru napíše příspěvek, váš server si ho automaticky stáhne, pokud ho sledujete, a naopak: vaše příspěvky se rozesílají všude tam, kde vás lidé mají v seznamu. Nemusíte měnit účty ani aplikace, stačí zadat @nick@server.cz do vyhledávání a jste v kontaktu; je to jako posílat e-maily mezi Gmail a Seznam, ale pro příspěvky, fotky i videa – bez algoritmů, reklam a centrálního špehování.
Fediverse – bez špehování
Takže mé profily najdete na BlueSky nebo Mastodon nebo aktový na Fotofestival.eu.
Publikace na Fediverse
Potřeboval jsem si tedy vyřešit publikování na všechny Fediverse sítě, ale zadání bylo zatím poloautomatické. Chtěl jsem spustit jen dávno nad mými fotografiemi a stroj se měl postarat o popis fotek a jejich umístění do patřičných slotů a volných míst, protože na sociální sítě je potřeba publikovat plánovaně, kdy vaše čtenářská obec je tam nejčastěji a máte větší šanci zásahu.
Zasedl jsem na začátku víkendu s Claude k základnímu pohovoru a vyzvěděl, jaké máme nástroje a zvolil z nabízených Python. Obsahuje spoustu knihoven, které neznám a ani jsem o nich nevěděl, které nám ve výsledku ušetřily spoustu práce.
Postup vývoje
Naparametrizovali jsme aplikaci se získanými klíči – to se muselo na účtech udělat ručně.
Nejvíce práce pak bylo zjistit, jaká knihovna umí „číst“ fotografie a identifikovat, co je na nich, abychom mohli generovat obsah a vytvořit komentáře.
A úplně nejvíce času zabrala parametrizaci „schedulingu“, tedy vymyslet, jak přiřazovat příspěvky volným slotům na sociálních sítích a hlavně, kdy sítě mají ideální časy pro publikaci.
Všechno dohromady mě stálo asi 4 dny pracovního času, ale systém mám funkční a hotový. Vůbec si nedovedu předtavit, jak bych ho musel programovat ručně a učit se Python. Měl jsem jen velkou výhodu, že jsem věděl, jak sociální sítě fungují, a mohl jsem tedy ze seniorské pozice „šéfovat“ Claude, aby se ubíral stále správným směrem.
Mnohokrát se stalo, že odbočoval a komplikoval flow a zbytečně se začal motat dokolečka. Musel jsem ho usměrni a zjednodušovat mu uvažování a odkrývat směr.
Ve výsledku jsem na 90 procent spokojený, ještě zbývá doladit ukládání fotek hromadně tak, aby příslušný cloud generoval čistá URL, něco jako
https://cloud.nadar.cz/cssD9kS98Ak/foto-toskansko-IMG33455.PNG
Ale na to ještě dojde. Možná by stálo za to, celé to udělat pro Cloud Adobe, kde můžu mít v Collections fotky a z Adobe cloudu je můžu „vyzvedávat“. No, ale to je zase jiná písnička.