„Socky“ jako fenomén posledních pěti až sedmi let jsem byl nucen začít objevovat, protože jsem potřeboval budovat základnu svých zákazníků pro Fotoexpedice a fotokurzy. Z počátku mi připadaly skutečně zajímavé. Facebook a přátele jsem přijímal zleva-zprava, žádal neznámé o totéž. Lidé diskutovali, komentovali a lajkovali. Obsah byl unikátní, lidé tvořili, vkládali, psali komentáře. Sociální sítě a okruhy kvetly.
Obsah
Sociální sítě a algoritmy
Jako profesionál jsem si cenil toho, že můžu být s fanoušky v denním kontaktu.
Časem se ale díky algoritmům Facebooku, který je nastaven tak, aby generoval co nejvíce zobrazení stránek a posiloval kontroverze, spory a hádky, aby “vytáčel” provoz do maximálních obrátek, začaly objevovat podivné věci:
- Stále více reklam – v podstatě každý 3. až 4. příspěvek byla reklama (placená Facebooku) nebo reklama (Facebook) na jiný příspěvek někoho jiného
- Naprosto nestravitelná Timeline, kdy se hromadily nezajímavé příspěvky a komentáře lidí z dovolených s mnoha “uuuauuuu”, “užívejte”, “tobě to ale sluší” a unikal podstatný obsah, jenž by mě zaujal a poučil
- Kauzy kolem zneužití osobních dat uživatelů Facebooku
- Naprosto nepochopitelně striktní omezení z hlediska publikování nahoty (nemám na mysli porno, ale obyčejné fotografie aktu a nahého těla ve fotografických pózách) a spousta mých bloků ze strany Facebooku a Instagramu, kde jsem se stále odvolával, a zdržovalo mě to od práce. Poslední takový měsíční BAN v létě 2022.
- Velice pádným argumentem jsou pro mě v posledních dvou letech fatální nedostatky Facebooku z hlediska úrovně fungování stroje jako takového. Chybové hlášky, neexistující stránky, nemožnost se kamkoliv odvolat nebo dovolat spravedlnosti nebo jen upozornit na nějakou chybu mě nastavily do módu: nefunguje? Jdu pryč! Hned. A tak jsem přeskočil na Twitter.
- Dalším – neméně významným argumentem proti Facebooku a Instagramu – byl nárůst názorového plevele na obou sítích. Do Timeline se mi začaly dostávat vulgární lidé bez schopnosti argumentovat a vést věcnou diskuzi – skončilo to tím, že jsem profil uzavřel pouze pro přátele a vyházel všechny ostatní. Postupně jsem 2500 “přátel” zredukoval na cca 1000.
- Vnímám negativně také to, že pokud jste patřili mezi tzv. Early adopters – tedy uživatele, kteří na sociální sítě začali publikovat jako první – měli jste významně snazší pozici než ostatní a hravě jste mohli nabrat tisíce a desetitisíce sledujících. Ti pozdější měli/mají díky algoritmům nesrovnatelně horší pozici, takže vstupovat dnes do těchto sítí v podstatě ztrácí význam. Úspěch můžete mít jen na TikToku s krátkými videi, které ale v podstatě postrádají obsah…
BAN na Facebooku za nahotu, kterou si ale vymysleli
Za tuhle fotku jsem dostal BAN na Facebooku. Zdroj: Martin Kamín fotografie
Všechny tyto argumenty mě postupně přesměrovávaly k hledání jiných sociálních sítí nabízejících větší volnost, rychlost a informační subtilnost bez vaty a informačního šumu.
Twitter jako cesta?
Jednoznačně u mě zvítězil Twitter. Jeho algoritmy, obsahová čistota a krátké příspěvky jsou mnohem obsažnější (díky uživatelům, a to vysvětlím níže) a diskuze kultivovanější. Navíc algoritmu mi opravdu spravedlivě sází příspěvky těch, o které mám opravdu zájem. A to i poté, co několik hodin nebo dní na Twitteru nejsem.
Existuje tam také jeden důležitý přepínač mezi zobrazením Nejnovějších příspěvků a příspěvky vybíraných algoritmem.
Na Twitteru se můžete “informačně přisát” na nejrůznější instituce a státní organizace, i komerční společnosti, a dostávat informace stejně rychle jako novináři a veřejnost. Navíc se můžete připojit přímo na osobnosti: politiky, vědce, odborníky, znalce, překladatele, autory a spisovatele, a také internetové infuencery, kteří pro vás mají zajímavou a bohatou informační zásobu. Velice často tam najdu odkazy na články a odborné práce, ve kterých nejsem vůbec kovaný, ale i tak stojí za to pročíst si takové věci.
A v neposlední řadě máte kontakty přímo na zajímavé lidi, kteří mají co říci nebo jsou zábavní.
Twitter je také otevřený nahotě, za kterou jsem neustále zablokováván Facebookem nebo Instagramem (Meta), takže zde najdete všechny žánry. Pro mě jako profesionálního fotografa je zajímavé to, že mi fotografie aktů nikdo nemaže a nekomplikuje mi tak práci.
Přitom musím zdůraznit, že se mi ani jednou nestalo, že by se mi na timeline dostalo porno… V tomto jsou algoritmy Twitteru skvělé.
Velká otázka je, co se stane s Twitterem, až ho koupí Elon Musk
Twitter a politika
Velkým tématem Twitteru je politika. Cítím se od roku 1990 zainteresován v politice, ať už na lokální-obecní úrovni nebo považuji účast a zainteresovanost lidí na té “velké” jako normální a potřebnou. A v tomto ohledu Twitter plní mé očekávání. Jsem napojen na většinu našich i zahraničních politiků a státních institucí a místo pročítání denního tisku si projedu Twitter a mám hned informací a materiálů dostatek.
Pinterest v zapomnění
Druhou sítí, kde se pohybují spíše v pasivní roli, je Pinterest. Jasně – obrázky – si pomyslíte. Nákupní síť pro ženy v domácnosti mi ale poskytuje spoustu námětů a inspiraci pro fotografování, protože stránky časopisů a fotografie uvnitř, případně fotografie produktů a lidí, jsou skvělou inspirativní doménou pro každého, kdo se živí fotografií. Bohužel u nás je Pinterest velice málo rozšířený.
Sečteno a podtrženo. Facebook i Instagram mi v současnosti nenabízí prostor pro růst, ani odborný, ani osobní. Zcela špatné algoritmy mi odřezávají informace od mých skutečných známých a kamarádů a podhazují informace konfliktní, které mě s ohledem na diskutující a jejich způsobilost vůbec nezajímají, protože představují ztrátu času jakkoliv s nimi diskutovat; a nedejbože je přesvědčovat o nějaké “pravdě”.
Odborněji se chci tématu fotograf vrs. sociální sítě věnovat spíše v jiném článku nebo na mých fotografických profesionálních stránkách kamin.photo.
[…] se ale díky algoritmům Facebooku, který je nastaven tak, aby generoval co nejvíce zobrazení stránek a posiloval kontroverze, spory a hádky, aby […]