S Michalem Kupsou fotíme vltavské vyhlídky a nejblíže (oba) máme Máj. Já coby kamenem dohodil, ale i tak se mi často stane, že ráno neodhadnu rychlost větru, vlhkost nebo teplotu správně a mlha se rozplyne ještě před tím, než ji doběhnu na Máji.
Minulý týden jsem běžel brzy ráno na Máj, ale už cestou jsem tušil, že vítr je příliš silný a vyžene z meandrů mlhu natotata. A taky že jo, než jsem tam doběhl s plnou výbavou, bylo po všem, udělal jsem tři nudné výcvaky a bylo po parádě, aspoň jsem se po ránu proběhl.
Popadám stativ a nejnutnější skla rychle hážu do batohu (malý kompakt na časosběr úspěšně zapomínám) a vyrážím. Na Máji se odehrálo všechno podle tradičního scénáře. Ostré slunce rozráželo mlhu a stromy do ní malovaly neskutečné obrazce, stačilo je vyhledat správné místo. Dneska jsem skončil mírně pod vyhlídkou, meandr tak tak viditelný není, ale naopak je zespodu hezký pohled na Máj a většinou mlha ustupuje pod vašima nohama.
Jakmile si najdete správné místo, už je zbývá rychle přehazovat skla, v mé případě jsem měl po ruce EF 16-35 f/2.8 L USM a EF 70-200 f/2.8 L IS USM a ještě jsem přibalil ostrý a spolehlivý v protisvětle EF 200 f/2.8 L USM.
Psal jsem dnes na Facebooku, že se příroda za poledních pár dní změnila....
Nechci malovat čerta na zeď - už se se překonávám celý tento týden - přátelé - pomalu se chýlí léto, fouká jiný vítr, ptáci jinak zpívají, listí jinak šustí, příroda jinak oddychuje a voní, a začaly se zase dělat mlhy, protože rána už začínají být chladná. To jen tak no.