Při práci ve svém Adobe Lightroom (fotokurz) jsem narazil na fotografie přesně rok staré, z 25.4.2013. Myslel jsem si, že jaro je o tři týdny dříve. A není :) Kdyby vás zajímalo, jak fotografovat kvetoucí strom zajímavě, napsal jsem k tomu trošku delší povídání s návodem, jak na to a jakou techniku na to používám.

Kdo tvoříte nějaký interaktivní obsah ať už z fotografií nebo videa, asi jste byli také okolnostmi přivedeni k produktu, o kterém se hodně nemluví, ale spíše se v něm dělá. Adobe After Effects se mocný nástroj pro dotváření video efektů. Občas někdo tvrdí, že se v nich dá dělat úplně všechno, otázka je, za jakou cenu.

Pokud jste zaznamenali odchod kmenového fotoreportéra Jana Šibíka z Reflexu a trochu sledujete, že tento trend pokračuje napříč všemi redakcemi, museli jste si položit otázku, proč tak výteční fotografové musí z redakcí odejít, přestože pro ní mají bezesporu zásadní přínos. Fotografie tvoří z hlediska statistik čtenosti klíčovou součást našeho žurnalistického a zpravodajského světa. Obraz nebo video totiž upoutají čtenáře mnohem více, než jen text. Jsou k tomu i marketingové statistiky, ale tím se nechci teď zabývat. Asi to znáte všichni třeba z facebooku, pokud k textu dáte fotografii, dostanete více "lajků".

Každého půl roku se vydáváme do Toskánska společně s několika fotografy, abychom si přivezli fotografie, ke který se můžeme vracet několik let a připomínat si tu podmanivou krajinu. Jsem často překvapený z toho, jak málo fotografů tam jezdí. Ano, existuje hodně fotografií, ale zpravidla jsou to fotky z cesty (tedy 20 metrů od cesty) a stalo  se nám několikrát, že po ranním focení jsme se začali balit - Slunce už bylo příliš vysoko a mlha rozpuštěná - a teprve začaly přijíždět kolony osobních aut "fotografů krajinářů". Něco málo jsem o poslední fotoexpedici sepsal na našem FOCUSclubu v tomto článku.

Každý fotograf jinak "cití" zemi, kulturu nebo člověka ve vzdálených místech, kam se vydává fotografovat. A když tam vycestuje, zpravidla pořídí jiné fotky než místní. Pražáci udělají jiné fotografie než argentinský fotograf. Jeho bude fascinovat židovský hřbitov, Hrad, Most...a možná budova bývalého federálního shromáždění. A tak jsem se jednou v Toskánsku pokusil investigativně odhalit, jak fotí místní, ne ti, co mají internetové galerie, ale skuteční místní fotografové ze Sieny, Firenze, Pienza nebo Asciana.

A byl jsem docela zklamaný. Ve Firenze a větších městech najdete ve stáncích kalendáře hrůzné kvality - odhadovali jsme s kolegy fotoexpedičníky, že je fotili ještě na film... Nezbude vám než najít pohlednice nebo menší formáty, a nejlépe přímo fotografa, který je místní.

Jednoho jsem si našel přímo "u nás" v San Quirico. Jmenuje se DOMINIQUE BOLLINGER a jeho prezentaci si můžete prohlídnout tady na jeho blogu. K mému překvapení fotí stromy u cesty, ovocné zahrady, prostě více ze života, na cypřišové aleje asi rezignoval. No uznejte, kdo by fotil něco, kolem čeho jezdí denně... No, a to je právě ten rozdíl mezi místním a cizím fotografem.

Kdybyste chtěli jet se mnou na FOTOEXPEDICI nebo FOTOKURZ do Tonskánska, jezdím tam s vámi 4x ročně. Více na tomto odkaze.

Jen tak mimochodem, našli jste někde na webu dobrého italského fotografa Toskánska? Napište mi na něj odkaz do komentáře pod článkem. Budu se těšit.

Neexistuje snad akce, na které bych nebyl dotázán, čím vlastně fotím. Najdete mě fotit s fotoaparáty SONY, NIKON, CANON, PENTAX, Praktica, fotím s mobilem. A záleží snad na tom? Vám záleží n a tom, čím fotím já? Nezřídka se mi stane, že potkáte na focení s Nikon D4 na jednom rameni a Canon 5D na druhém. Proč? No protože na fotografii má nejzásadnější vliv objektiv. Na D4 mám totiž nasazený 85 f1.4 a na na Canonu fenomenální reportážní 24 f/1.4. A o tom to je, fotít tím, co je pro můj záměr vhodnější

Neexistuje totiž UNIVERZÁLNÍ fotoaparát, stejně tak neexistuje UNIVERZÁLNÍ auto ani UNIVERZÁLNÍ objektiv.

Musím vám nalít čistého vína. Foťák, který teď možná leží vedle vás na stole, je to pro vás ten pravý a řeknu vám proč: protože jste na něm měli peníze. Bohužel, stejně jako se všim na světě i tady platí, že vlastnit můžete pouze to, na co máte peníze. Stejně je to s foťáky, auty, domy a dnes i zdravím...

Jasně, jsou někteří, kteří napíšou úžasné články se skvělou čteností na téma: nepotřebujete drahý foťák, tenhle vám stačí, stojí jenom 10 000... Ale to jsou rádci, kteří:

• netuší, co fotíte
• netuší, jak fotíte
• netuší, proč fotíte...
• a asi nikdy nedrželi v ruce Canon 1D X nebo Nikon D4.

Já vám dám letošní první radu: vykašlete se na jejich UNIVERZÁLNÍ rady. Místo toho se pokusím vám napsat své praktické zkušenosti a návrhy podle toho, co fotíte.

Sport - berte Canon 1D X ne nejrychlejší nebo Nikon D4, je nejlepší

Krajina - Nikon D800e - je to fantastický fotoaparát s relativně vysokou citlivostí a výtečným rozlišením. Nepočítejte s tím, že na něj budete nasazovat objektivy pod 20 000. Spíše kolem 40 000; rozlišením je tak vysoké, že počet čar na milimetr vykreslí jen ty nejlepší objektivy. Navíc verze E nemá AA filtr, takže před tím, co poleze z RAWů si sednete na... Jo a připravte si 3000 na pořádný disk.

Svatby, obecné fotografování - Canon 5D MK III nebo Canon 6D - výrobná mašina s výborným AF a o generaci překračující stín té strašně Mark II. Bohužel 6D autofokus je příšerný.

Portrét - Nikon D800 - výtečný AF a vysoké rozlišení.

Dovolená - jakákoliv zrcadlovka se superzoomem 18-200 mm, opravdu hodně se povedla nikon D3200, má výtečnou výbavu za výtečnou cenu, držel jsem ji a nedám na ni dopustit.

Street - SONY RX1, bez jediného zaváhání.

Děti - všechno, co má rychlý AF, takže od D600 a D7000 nahoru v Nikonu a od EOS 7D v Canonu.
No a co dalšího fotíte?