jak jsem se snažil chápat akt jako fotograf

See Google translation of this page to English, too.
Je to příběh jednoho fotografického nápadu, a nejde jen o focení „hambáčů“. Když jsem pro 4. vydání fotografického časopisu FOCUSmagazine.cz připravoval rozhovor s fotografem aktu Jiřím Růžkem, vyprávěl mi o desítkách zahraničních zájemců, kteří na základě shlédnutí jeho stránek projevili zájem o fotografování aktu v Praze. Některým z nich se tak kromě šance přiučit se od zkušeného fotografa, nabídla příležitost vycestovat do Prahy, což je už samo o sobě určitě lákavá příležitost, a cestu mohli okořenit také individuálním kurzem fotografování aktu. Jsou to často zájemci bez nějakých větších fotografických ambicí, prostě se ostýchají nebo nemají možnost a odvahu pozvat modelku do ateliéru, a tam s ní celý den pracovat....a ztrácet čas, prostě se to chtějí naučit za den.

---

S FOCUSmagazinem.cz a našimi klubovými portály sdruženými pod FOCUSclub.cz jsme v únoru uspořádali první ze série kurzů focení aktů, které vede právě Jirka Růžek. Pokusil jsem se přímo na akci udělat pár snímků ze své zrcadlovky a také nějaké kamerky (kvalita nic moc, ale dostačuje to), abyste měli představu o atmosféře této akce. A na duben jsme vypsali již druhý termín. Pokud byste měli zájem účastnit se, můžete po registraci.

Kdybyste to snad zkoušeli sami, po zkušenosti s Jirkou, musím zkonstatovat, že to určitě není  vůbec lehké. Abyste totiž nafotili onu dámu správně/hezky/zajímavě a v pohodové atmosféře, musí být splněno obrovské množství podmínek – a to někdy dost zásadních a z lidského a také technického pohledu nepřekonatelných.

Jako největší problém vidím v modelu samotném. Když se před objektiv postaví „amatérka“, budete muset opravovat desítky drobných pohybů rukou, postavení nohou, natočení hlavy, pokrčení loktů....abyste dosáhli i tak triviální věci, jako že si nebude stínit rukou přes polovinu ňadra nebo že se jí stehno nerozplácne na podušce gauče. A to ještě v případě, že si jich při focení všimnete... Jsou to miniaturní úkony, ale při práci s amatérem vám zabijí spoustu času, a tedy trpělivosti a její ochotě s vámi pracovat dále.

Nemalou výhodou zkušené modelky je také to, že ví sama, jak se má do kamery natočit, protože i ona si musí hlídat některé pózy, které nemůžeme v rámci aktu považovat za vhodné a přijatelné na (internetové) veřejnosti. Na kurzu jsem tomu začali říkat „hambáč“, asi víte...

Musíte být perfektní ve znalostech svého fotoaparátů a objektivů, vědět, jaké sklo, kdy a proč použít a rychle je střídat, případně už předem vědět, že pro tuto polohu je vhodné delší nebo kratší.

Musíte být rychlí. Ona sice pozice taková, či onaká může vypadat jako brnkačka, ale na straně modelu hraje důležitou roli také stud a dlouho vám v té skvělé pozici nemusí vydržet...a v mžiku je po všem, a těžko se do toho naladíte znova.

Exteriér a světlo jsou neméně důležité. Snadno vyfotíte „rosničku“ v jarní trávě, ale výsledky budete uplatňovat tak akorát do pořadu „Farmář hledá nevěstu“, než v seriózních soutěžích aktu. Nepomůže ani prázdný sterilní ateliér, který si dnes pronajmete za 1500 na den s desítkami druhů  pozadí, ale chybět tomu bude osobitost, personifikace a rodinná atmosféra.

Takže suma sumárum, abyste něco pořádného z aktu nafotili, na 101 % to nebude napoprvé, ani na podruhé, takže se musíte (a vaše spolupracovnice) vybavit nezměrnou trpělivostí. Musíte překonat  další 10-15 zásadních překážet, naučit a vycvičit se ve vnímání světla, komunikace s modelem, naučit se poodhalovat ty stránky modelu, které chcete zdůraznit a jiné potlačit, dobře svítit, neustále držet atmosféru a komunikovat, cvakat, kontrolovat, opravovat chyby svoje, modelu, světla, pozadí, vařit kafe, vařit kafe, vařit kafe...

Na našem první kurzu jsem spoustu návyků a chyb koukal, pochytal a snad si i zapamatoval, o to více se těším na další, který pořádáme 13.4.2013. Pokud vás tato oblast fotografie vážně zajímá, rádi se s vámi s Jirkou a Terezou uvidíme.