1. je tady
2. je tady
VIDEONÁVOD má asi 6 minut a názorně vám ukáže postup, jak si program nebo pořad stáhnout k sobě do počítače pro pozdější přehrávání.
Dodržujte prosím autorský zákon.
Těch dotazů bylo už opravdu přespříliš. Mé dva příspěvky do Blogu popisující, jak stáhnout libovolný pořad z webu České Televize vás natolik zaujaly, že jste mě přiměli k vytvoření tohoto videa.
1. je tady 2. je tady VIDEONÁVOD má asi 6 minut a názorně vám ukáže postup, jak si program nebo pořad stáhnout k sobě do počítače pro pozdější přehrávání. Dodržujte prosím autorský zákon. Bůh je milostivý, opravdu.
Vraceje se z jedné medicínské schůzky, hlady šilhajíce, Boha se držíce jednou rukou, hledajíce auto, narazil jsem do hřbitova a následně do krásného bloku domů. Takový nezvyklý areál to je. Klid, spousta chodeb... Nikde nikdo, nic. Sic. Když si jej představím před časy, krásná nemovitost, kolem lesy, klid, inu Praha Pankrác. Bejvávalo, dneska jsou kolem komunistické 4patrové paneláčky. Na puštění tohoto filmu jsem se chystal snad dva roky. Prostě na něj nebyla ta správná nálada. Nečetl jsem recenze, neviděl komiks, prostě čistý jako horský potok v Jeseníkách jsem vstoupil do neprobádaných vod komiksového pojetí filmu.
A musím uznat, že se mi to moc líbilo. Možná proto, že jsem citlivý na obraz, kontrast a vizuální stránku filmu, tenhle počin mě opravdu nadchnul. Černobílý obraz, dobrý zvuk a na pozadí toho všeho silný a pro Čechy stále nedořešený příběh vystěhování našich sousedů z pohraničí. Jak rádi bychom je tam dnes měli... Každou chvilku jsem se snažil najít v obraze to původní nezanimované, prostě pastva pro oči. Černobílého vidění se jen tak nezbavíte, najednou vám další filmy přijdou zbytečně složité a přeplácané. Každopádně, kdo na něj narazíte a budete mít náladu na něco neotřelého, podávejte se. Ale je to trošku pro intoše, uznávám. Po filmu jsem si přečetl pár recenzí a nestačil divit. Tato recenze mi nepřišla neadekvátní a autor napadá tvůrce, místo, aby se zabýval filmem. A to je škoda, trošku to odráží i náladu mezi filmaři, kteří se snaží vydobýt místo na slunci, aby na ně zbyla státní dotace, místo, aby se věnovali tvorbě samotné. Je jen několik filmů z žánru sci-fi, jež mi zůstaly pod kůží. Ani ne tak proto, že by byly nabité efekty vytvářenými před zeleným plátkem, jako spíše proto, že v sobě mají tajemství, ukrytá zákoutí a nechávají hodně na vás, jak si některé věci sami ve své představě domyslíte. Jedním z takových je jednoznačně: Under the skin, Pod kůží. Často se dívám na dokumenty o fotografii. Přestože se tohle řemeslo v průběhu let výrazně proměnilo, mnohé principy zůstávají a je dobré je přijmout a některé se začínají teprve používat.
Uvítal jsem možnost podívat se na dokument BBC America in Pictures The Story of Life Magazine, který právě toto srovnání přináší. Hodinový dokument by měl vidět každý, protože černobílé vidění světa a rozhovory s ikonami reportážní fotografie a sdílení jejich zkušeností z posledních 60 let je potřeba vidět. Doporučuji.
Spíše jen pro dokumentaci a také proto, že mohu zveřejnit své autorství ke dvěma spotům připraveným v Adobe AfterEffects a určeným dvěma největším internetovým fotografickým klubům: NikonClubu a CanonClubu.
Kdysi jsem si vybíral výkonný stroj (kdysi je 5 let zpátky, ale z pohledu IT je to skoro pravěk). A vybíral jsem pečlivě. Dodnes mi tichounce vrní pod stolem sestava se 4 disky a šestijádrovým procesorem a 16 GB paměti. Provozuju na něm všechno, co potřebuji, je to dost spolehlivé řešení - a také tiché. Musím uznat, že Windows 7 64bit se opravdu hodně povedly. A to mám Linux (OpenSuse) hodně moc rád a rád v něm pracuji. Jenže - jak je blbým zvykem Windows - na rozdíl od UNIXu, který při každém natahování jádra testuje HW, na kterém běží a zavádí do paměti ovladače pro všechna zařízení, Windows po instalaci automaticky zakáže ovladače, které v momentu instalace nepotřebuje. Logika věci je prostě u BIlla Gatese jiná. A jak zprovoznit AHCI režim na nainstalovaných Windows?
Jsem velkým příznivcem open source řešení, protože Linux a všechno, co bylo kolem (Apache, Mozilla, MySQL) jsou výtečné open projekty, které podle mého zásadně mění internetový svět.
Byl jsem dlouho také fanouškem OpenOffice, protože pro firmu přinášel tento balík standard, rozumné chování pro běžného uživatele a hlavně byl neustále ve vývoji. To se ale postupně měnilo a teď, rok poté, co mám v počítači OpenOffice Beta 4.1.0 už rok bez jediné opravy a se spoustou chyb, jsem na G+ vznesl dotaz, zda není lepší přejít na LibreOffice.
Po krátké diskusi s Petrem Krčmářem a dalšími jsem usoudil, že OpenOffice je skutečně mrtvé a nasadil všude ve firmě (máme Linuxy a Windows) LibreOffice.
A zatím dobrý. Malý, příjemný a rychlý balík užitečných aplikací, takže open svět nezklamal. Díky Ten vánek je tam určitě věčně.
Šeptá vám tajně něco do ucha, nenápadně se k vám přitočí, zříte jeho projevy, cítíte ho, jak vás škádlí. Jen tak se do vás opře, rozcuchá vlasy a letí dál. Vy ho vnímáte, ale nerozumíte mu. Pořád něco šeptá, napovídá: "podívej se sem, a támhle. Podívej, jaké divadlo před tebou rozehraju". A hraje. Hraje tu roli věky. A nikdy to není nuda, nikdy to nemůže unavit, nikdy se to neokouká, nikdy nic nebylo a nebude, pouze JE, tady a teď. Nezná minulost ani budoucnost. Musíte tam stát: TEĎ. Ta příroda je tam sama, samotná, bezbřehá, nehodnotí, neodsuzuje, klidná, smířená. Nechává ptáčky vysoko na ranní obloze štěbetat, čeká na mlhu, zazelená lán obilí, zarosí trávu, nechá máky ohlédnout se za Sluncem. Jen mlha ji trošku trápí, je neposedná, nevydrží na místě, valí se od břehu ke břehu, zahaluje údolí, odhaluje cestu, schovává Slunce. Nepředvídatelně a pokaždé jinak.
V paměti vám utkví některé životní situace, obrazy, zvuky nebo scény, které vás pak doprovází celý život. Defilují vám před zraky při vědomí, ve spánku, potkáváte se s nimi na těch nejroztodivnějších místech.
Mně se to stalo s filmem Last Wave, kde hlavní roli ztvárnil Richard Chamberlain - Last Wave (Poslední vlna), 1977. NOVINKA: VIDEONÁVOD ZDE Ve svém minulém článku se mi podařilo dát dohromady spoustu informací a připravit návod, jak stáhnout pořad zveřejněný v iVysílání České Televize nebo přímo nahrávat online (aktuální) přímý přenos nebo záznam na stránkách pořadů. Tento článek/návod se těšil vaší velké oblibě. Nyní jsem se rozhodl, že napíšu jeho novější verzi. Mezitím totiž Česká televize sáhla do rozhraní v internetovém prohlížeči a začala obrazové a zvukové pořady streamovat jiným způsobem - po jednotlivých balících s příponou .ts (pořád je to ale MPEG stream). Díky vašim reakcím a podnětným názorům k mému článku jsme dospěli k následujícím řešením:
Předem mého článku bych rád upozornil, že tento návod má sloužit pro to, aby jste si pro svou potřebu stáhli některý pořad z webu České televize. Když by jste jej šířili dále, porušili by jste autorský zákon. Původně jsem chtěl na facebook napsat názor na několik příspěvků, kde lidé komentují nevhodnost a rizikovost domácích porodů, novou studii o homeopatii, která konečně dokládá, že ta věc prostě nefunguje a diskusi na téma, proč léky jsou to pravé pro léčení lidí. Nakonec jsem to neudělal, protože věřím, že to chce čas. Rozhodl jsem se raději věnovat čas a energii jiným, kteří jsou mi blízcí, často na ně myslím v dobrém, s přáním, aby jejich zdejší cesta životní byla co nejpříznivější a aby stoupali, rozvíjeli se, aby byli otevřeni všemu novému; jak se sluší na Bílou sobotu, tedy den, kdy si křesťanská kultura připomíná také křest, smývání hříchů, příchod světla. Slaví se světlo, zapalují se svíce, uklízí se, bílí, pečou beránci a zdobí vajíčka. Končí půst. A asi to nejdůležitější poselství: život zvítězil nad smrtí. Je to konec něčeho starého a začátek nového. Jsem rád, že i křesťanství uznává tento princip. Princip uzavřeného koloběhu. Začal jsme se prakticky zaobírat psychoanalýzou. A jak to tak bývá, potkal jsem v krátkém sledu "náhodou" některé dokumenty, články a knihy, které mě okamžitě oslovily. Ač nehltám Igora Chauna, jsem rád, že mezi námi (on) chodí, žije a pracuje a snaží "odhalit" a "ukázat", o čem jsem zcela jistě přesvědčen, byť na to nemám grafy, tabulky a rozbory krve. Igor natočil už dávno dokument o Stanislavu Grofovi; Čechovi zavčas uniknuvšímu komunistickému režimu do USA. Grof se zabýval navozováním vyšších stavů vědomí pomocí psychedelických látek (LSD, například) a vyvinul metodu holotropního dýchání, kterou aplikoval na sobě a svých pacientech. Pokud by jste si chtěli něco o MUDr. Stanislavu Grofovi dočíst v češtině, má své stránky. Jeho sdělení může mnoha vnímavým lidem otevřít obzory a předložit k jejich nohám otázky, zda můžeme lidský mozek a projevy vědomí vnímat pouze jako jakési "zobrazovače televizního signálu", jak popisuje v tomto článku/rozhovoru. Nutně se pak musíme poprat s věčnou filozofickou otázkou, kde se v těch televizích bere signál :) Zatímco tradiční západní medicína se snaží rozebrat tento televizní přijímač na atomy a najít v něm tento signál - magnetická rezonance, komunikace mozkových center... Všechny ostatní "méně vyspělé světy" Jižní Ameriky, Asie, Afriky k tomuto fenoménu přistupují mnoho tisíc let (jak stará je ta naše medicína?) stejně - duchovně. Snad tyto dva dokumenty Igora naplní váš večer (kdy to píšu) stejnou nadějí, že jednou se nám otevřou již tady na Zemi lepší možnosti, než máme teď. Kéž jsou všechny bytosti šťastné Přát pevné zdraví, hodně štěstí a radosti je vítané. Ale buďme chvíli realisté: někteří bohužel budou nemocní, nešťastní, bez práce, bez rodiny, bez domova, bez motivace žít a nespokojení...
A tak mě napadlo, že bych lidem popřál něco jiného, aby jim na blízku byli pořád nějací jejich kamarádi, spolehliví přátelé a lidé blízcí a nebo Andělé, a aby ve všech nepříjemných životních situacích, stáli při nich, pomáhali jim, povzbuzovali je a podrželi nad vodou. Tak to nám všem přeji. V září jsem ji poznal a hned jsem se zamiloval, tohle je její profil: 1200 nahoru, 1200 dolů23/12/2014 Musím se z něčeho vyznat... "Opravdu jsem se do ní zamiloval."
Našli jsme se po létě, a byla to láska na první pohled, je jako žádná jiná... A já nedokážu bez ní být skoro ani den - zítra bude výjimka. Vždycky mě něčím potěší a překvapí: je totiž neskutečně živá, proměnlivá, barevná, oplývá tisíci vůněmi, nabídne les nebo louku, prostřídá vodu, asfalt, šotolinu, polní travnaté cesty... Projedete ostrá stoupání, pády šotolinovou cestou a úzkým lesem, hlubokými brody... Prostě má všechno, umí být drsná, to když na kopečcích fouká jako dneska a omrznou vám palce v tretrách, umí být shovívavá k vaším slabostem, umí vás pustit obrovskou rychlostí po kostkách dolů, kde končí úzkým metrovým nájezdem a skokem... Co víc by si cyklista mohl jen přát. Snad jen trošku toho tepla... Tak tady máte její profil, má přesně 42,166666667 km, nastoupám a naklesám 2400 metrů. Jo, a těch 14 minut zastávky? To jsem si zastavil na jednom místě, kde je překrásný výhled na ty naše vesničky, vesničky střediskové ;) Myslím na ní každý den, ona to ví... #horskékolo #cyklovýlety |
O autoroviPovoláním marketingový specialista zejména pro nová média. Denně používám získané znalosti a zkušenosti ve vlastních projektech a projektech zákazníků. O autorovi fotografoviFotografie a vůbec obraz mě obklopuje celý život, mám rád harmonii barev a křivek.
Používám Adobe Photoshop, Adobe Lightroom, Zoner, DPP, Capture One, DxO, Adobe Premiere, Adobe After Effects... Nejvíc mě ale potěší, když lidé spokojeně odchází z mého semináře nebo kurzu s nadšením v očích. Archív
September 2020
Kategorie
All
|